Jdi ven - zápisník A5/160 + karta

Neohodnoceno
 
Novinka
 
  • 1 z 11

Zápisník formátu A5 s mechnikou na 160 listů papíru, s kartou a  klopou na  diář. 

 

Dostupnost Skladem
1 650 Kč    
Kód produktu 458
Kategorie E-SHOP
 

Zápisník je vázaný v kůži, formát A5. 

Má kovovou mechniku na 160 listů papíru A5, na předních deskách je všita klopa, do ní můžete zasunout diář, nebo po popsání jiný blok - pasují krásně formáty A5 běžně dostupné v papírnictví - do klopy tedy zasunete i knížku v této velikosti.

Karta která náleží k zápisníku je malovaná v tématu.


Zápisník má zavírání na kovový patent, který perfektně drží a  na zadních deskách všito poutko na propisku.

Je postaven tak, aby se jeho obsah mohl podle potřeby a s časem měnit, byl Vaším společníkem, svědkem, truhlou na poklady, lákal koukat kolem, malovat, čmárat, kreslit a být chvíli připojen - sám k sobě. :-)

K zápisníku je možné objednat další  DOPLŇKY

Pokud potřebujete zápisník trochu jinak, podívejte se jak můžete složit svůj zápisník zde - ZÁPISNÍK NA MÍRU

Nevykročíš-li do lesů, nic se nikdy nestane a tvůj život nikdy nezačne. 

Nechoď do lesů, nechoď ven, říkali. Proč ne? Proč bych dnes večer neměla jít do lesů? Otázala se. Žije tam veliký vlk, který požírá lidi, jako jsi ty. Nechoď do lesů, nechoď ven. Myslíme to vážně. 
Přirozeně, že šla ven. Stejně šla do lesů a samozřejmě potkala toho vlka, přesně tak, jak ji varovali. Vidíš, říkali jsme ti to, krákorali. Tohle je můj život, a ne pohádka, vy hňupové, řekla. Musím jít do lesů a musím se setkat s vlkem, jinak by můj život nikdy nezačal.

Ale vlk, kterého potkala, byl v pasti, byla v ní chycena jeho noha. Pomoz mi, ach, pomoz mi! Aiíííííííí, aiíííííííí, aiíííííííí! naříkal vlk. Pomoz mi, ach, pomoz! plakal, já se ti spravedlivě odměním. Řekl to proto, že takto se v podobných pohádkách vlci chovají. Jak vím, že mi neublížíš? zeptala se. By to její úkol klást otázky. Jak vím, že mne nezabiješ a nenecháš tady ležet mé kosti?

Špatná otázka, řekl na to vlk. Bude ti muset stačit mé slovo. A vlk začal znovu ještě více plakat a naříkat.
Ach, aiíííííííí! Aiíííííííí! Aiíííííííí!
Je pouze jedna otázka, která stojí za položení, milá dívenko, kůůůůůůůůůůůůe
aiííííííííeeeeeee 
důůůůůůůe?

Dobrá, vlku, zkusím to. Otevřela past a vlk vytáhl odsud svoji tlapku. Ovázala ji bylinami a travami. Ach, děkuji ti, hodná dívko, děkuji, ulevil si vlk. A protože přečetla příliš mnoho špatných příběhů, plakala a řekla: Tak pojď a zabij mě, ať to máme za sebou. Ale to se neudálo. Namísto toho jí položil vlk tlapu na paži. Já jsem vlk z jiného místa a času, řekl. Vytrhl si řasu z oka, podal ji dívce a řekl: Používej ji a budeš moudrá. Od nynějška budeš vědět, kdo je dobrý a kdo tak dobrý není, jenom se podíváš mýma očima a budeš vidět jasně.

Za to, žes mě nechala žít, 
nabízím ti žít, 
tak jako nikdy předtím. 
Pamatuj si, je pouze jedna otázka, 
která stojí za položení, milá dívko, 
kůůůůůůůůůůůůe 
aiííííííííeeeeeee 
důůůůůůůe?

A tak šla nazpět do své vesnice, šťastná, že si zachovala život. A tentokrát, když povídali, Jen tu zůstaň a buď mou nevěstou, nebo Dělej, jak ti říkám, nebo Říkej, co chci, abys říkala, a zůstaň jako nepopsaná, jako den, kdy jsi přišla, pozvedla vlčí řasu a podívala se skrz ní a spatřila jejich motivy tak, jak je nikdy předtím neviděla. A příště, když řezník vážil maso, nahlédla svou vlčí řasou a viděla, že zvážil také svůj palec. A podívala se na svého nápadníka, který řekl Jsem pro tebe tak dobrý, a ona viděla, že ten nápadník byl tak dobrý přesně pro nic. A tímto způsobem - a bylo toho více - byla zachráněna, ne ode všech, ale od mnohých neštěstí.

Ale navíc tímto novým pohledem nejen viděla to lstivé a kruté, ale její srdce začalo růst, protože se dívala na každou osobu a uvažovala o ní pomocí tohoto daru od vlka, kterého zachránila.

A viděla ty, co byli skutečně hodní, 
a šla k nim blíž,
nalezla svého partnera a zůstala po všechny dny svého života,
rozeznala ty statečné
a přišla k nim blíž,
vnímala ty věrné
a připojila se k nim,
viděla zmatek pod hněvem
a spěchala jej utišit,
viděla lásku v očích stydlivých
a šla jim vstříc,
viděla utrpení v sevřených rtech
a vylákala od nich smích
viděla potřebu u člověka, který neměl slova,
a hovořila za něj,
viděla víru hluboko v ženě,
jež říkala, že nemá žádnou,
a vznítila tu její ze své vlastní.
Viděla všechny věci 
svou řasou z vlka,
všechny věci pravdivé,
a všechny věci falešné,
všechny věci stavící se proti životu
a všechny věci směřující k životu,
všechny věci, viděné pouze
očima toho,
kdo si váží srdce srdcem, a ne pouze myslí.

A tímto způsobem poznala, že je pravdou, co se říká, že vlk je nejmoudřejší ze všech. Budeš-li pozorně naslouchat, uslyšíš, že při svém vytí dává vlk tu nejdůležitější otázku - neptá se, kde je další potrava, kde je další souboj, kde je další tanec,

ale dává tu nejdůležitější otázku,
aby viděl dovnitř a dozadu,
aby zvážil hodnotu všeho, co žije,
kůůůůůůůůůůůůe
aiííííííííeeeeeee 
důůůůůůůe?

Kde je duše?
Kde je duše?

Jdi ven do lesů, jdi ven. Nepůjdeš-li do lesů, nic se nikdy nestane a tvůj život nikdy nezačne.

Jdi ven do lesů,
jdi ven.
Jdi ven do lesů, 
jdi ven. 
Jdi ven do lesů, 
jdi ven.

Báseň převzata z knihy Ženy, které běhaly s vlky - Clarissa Pinkola Estes

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Přidat hodnocení
Nevyplňujte toto pole: