La loba - vlčí žena - zápisník A5/160 + karta

 
  • 1 z 10
 

Zápisník formátu A5 s mechnikou na 160 listů papíru, s kartou a  klopou na  diář. 

 

Dostupnost Skladem
1 650 Kč    
Kód produktu 666
Kategorie E-SHOP
 

Zápisník je vázaný v kůži, formát A5. 

Má kovovou mechniku na 160 listů papíru A5, na předních deskách je všita klopa, do ní můžete zasunout diář, nebo po popsání jiný blok - pasují krásně formáty A5 běžně dostupné v papírnictví - do klopy tedy zasunete i knížku v této velikosti.

Karta která náleží k zápisníku je malovaná v tématu.


Zápisník má zavírání na kovový patent, který perfektně drží a  na zadních deskách všito poutko na propisku.

Je postaven tak, aby se jeho obsah mohl podle potřeby a s časem měnit, byl Vaším společníkem, svědkem, truhlou na poklady, lákal koukat kolem, malovat, čmárat, kreslit a být chvíli připojen - sám k sobě. :-)

Do zápisníku je možné dokoupit koženou kapsu do mechaniky nebo rozdělovací karty -  doba dodání se tím prodlouží cca o 10 dní

 

La Loba
NA SKRYTÉM MÍSTĚ, o kterém každý ve své duši ví, ale málokdo je kdy spatřil, žije stará žena. Tak, jako je tomu ve východoevropských pohádkách, zdá se, že čeká na zbloudilce a tuláky, kdy k ní najdou cestu.

Je ostražitá, téměř celá zarostlá, tlustá a vesměs se vyhýbá společnosti. Je stará súva i smíšek; většinou však vydává zvuky podobné spíše zvířecím než lidským.

Povídá se, že žije v rozpadajících se granitových kopcích na území indiánů Tarahumara. Říká se také, že je pohřbena u Phoenixu poblíž vřídel. Je prý ji možné spatřit, jak cestuje na jih do Monte Albanu ve vyhořelém autě s prostřeleným zadním sklem. Někdy stojí u dálnice blízko El Pasa nebo se s brokovnicí veze v náklaďáku do Morelia a Mexika, možná také kráčí na trh nad Oaxacou s podivnou otepí klestí na zádech. Říká se jí mnoha jmény: La Huesera – Kostra, La Trapera – Vetešnice a La Loba – Vlčí žena.

Jedinou prací La Loby je sbírání kostí. Je známo, že sbírá a uchovává hlavně to, co by se mohlo ze světa dočista vytratit. Její jeskyně je naplněna kostmi veškerých druhů pouštních tvorů: jelena, chřestýše, vrány. Říká se však, že její specialitou jsou vlci.

Potuluje se a pročesává montanas – hory a arroyos – vyschlá koryta řek a hledá kosti z vlků. Když složí z kostí celou kostru a i ta poslední kost je na svém místě a krásná bílá socha tvora leží před ní, posadí se u ohně a přemýšlí, jakou píseň bude zpívat.

Jakmile přijde na tu pravou, postaví se nad criaturou, pozvedne nad ní ruce a začne zpívat. Tehdy se na vlčích žebrech a kostech běhů začne objevovat maso a tvor začne obrůstat srstí. La Loba pokračuje ve zpěvu a tvor se stále více oživuje, ocas se stáčí nahoru, je hustý a silný.

La Loba stále zpívá a vlčí tvor začíná dýchat. La Loba zpívá tak mocně, až se chvěje poušť. Zpívá a vlk otevírá oči, vyskakuje a odbíhá kaňonem pryč dolů.

A potom, jak běží, možná rychlostí běhu nebo díky osvěžení v řece, přímému zásahu slunečních nebo měsíčních paprsků, se najednou vlk promění ve smějící se ženu, která svobodně běží směrem k horizontu.

Říká se, že až se budeš toulat pouští a západ slunce se přiblíží a budeš tak trochu ztracená a určitě unavená, pak máš štěstí, protože se možná zalíbíš La Lobě, která ti ukáže něco – něco z duše.

zdroj:Ženy které běhaly s vlky

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Přidat hodnocení
Nevyplňujte toto pole: