"Kočka se nemusí trápit s ničím, co není aktuálně přítomno. Kočky jistě dokážou trpět, mají bolesti nebo projevují úzkost, ocitnou-li se v nepřátelském prostředí. Když ale krize pomine, vracejí se do stavu stále přítomné vyrovnanosti.
Téměř to působí jako obrácený obraz lidské existence, pro niž je vyrovnaná chvíle obvykle pouze letmým okamžikem utopeným v normalitě každodenního strkání hlavy do písku. Kočka se nemá od lidí co naučit, zato my se můžeme poučit od koček, jak si ulehčit břímě, jež se pojí s lidskou existencí.
Kočka umí spokojeně žít s tím, jak jí osud rozdal karty. Kromě krizových situací dělá v podstatě to, co dělat chce. Má to jednodušší, neděsí ji budoucnost ani vědomí vlastní nedokonalosti. Může se spokojeně uvelebit do života, netrpí nostalgií ani nutností naplnit svůj život významem. Venku svítí slunce a mraky velebně plují oblohou..."
John Gray